Poločas 0:0

Hráno 14.4.2012 od 17 hodin na Vyžlovce

Soupeřem v dalším zápase nám bylo mužstvo nedaleké Vyžlovky. Takže zápas s označením derby. K utkání se dostavili všichni hráči, s kterými jsme počítali až na zraněného Vrbu a nechodiče Krákoru a Čecháka. Naším cílem v utkání bylo samozřejmě vyhrát. Vzhledem k malému hřišti jsme chtěli hrát hodně útočně, co nejvíce střílet a chodit v co největším počtu do protiútoků a ataků soupeřovy branky. Maximálně se soustředit na útočnou hru (možná i více než na obranu). Začali jsme hrát na tři útočníky s tím, že prostřední hráč (Souček) bude maximálně vypomáhat obraně. Další důležitá věc byla pokrýt jejich důležitého útočníka Šmída (což se nám v první půli podařilo) a pohlídat záložníka Langa. Řekl bych, že první poločas byl z naší strany odehrán na solidní úrovni a zejména naši stopeři (M. Vedral a Jásek) splnili na výbornou přesně to, co se po nich chtělo. Samozřejmě Vyžlovka měla vizuelně asi míč více ve své moci, ale my jsme jí byli více než vyrovnaným soupeřem. Dokonce v závěru první půle mohl Augusta otevřít skóre, ale situaci vyřešil špatně. Velká škoda, byla by to velká rána pro domácí. Poločas tedy 0:0. Asi po deseti minutách druhé části hry poslal Souček ze standardní situace výborný balon do šestnáctky Vyžlovky a Augusta nás poslal dorážkou do vedení. Bohužel to nevydrželo dlouho a domácí vzápětí asi za tři minuty srovnali. Po dalších deseti minutách prošel míč přes naši obranu a sbíhající hráč z druhé vlny připravil vedení Vyžlovky 2:1 (dle našich fanoušků údajně z ofsajdu, ale z mého pohledu opravdu nevím – možná ano). No a po asi čtyřech minutách jsme tyto rány do našich řad už asi neunesli a nechali jsme si dát branku na 3:1 pro domácí. Do konce zbývalo asi 15 minut a naši hráči se ještě snažili a pokoušeli s výsledkem něco udělat, ale to se přes velkou snahu nepodařilo. Vstřelit ještě aspoň dvě branky bylo nad naše síly. Zápas jsme tedy prohráli 3:1 a situace je už opravdu velmi špatná. Pokud nezabereme už v příštím utkání a potom v dalších dvou, tak už bude asi opravdu po všech nadějích na záchranu. Teď máme ještě aspoň ty naděje. Nejhorší je, že zápasy s Mukařovem, se Sibřinou a s Vyžlovkou ukázaly, že naši kluci dokážou odehrát slušné utkání, ale jakmile dostaneme branku, je hned po všech nadějích. Všechno je v hlavách. Chce to více klidu, vůle a schopnosti vyrovnat se s nepříznivým stavem a chtít něco s tím udělat, změnit to ve svůj prospěch.
P.S.: Vyjadřuju pouze svoje názory a samozřejmě ne každý s nimi musí souhlasit.
P.Pojezný