Poločas 0:0

Hráno 7.4.2012 od 16:30 v Kostelci n. Č. l.


Po vysoko prohraném utkání v Kunicích nás čekal soupeř, o kterém jsme věděli, že proti němu můžeme v klidu hrát a jsme schopni ho i porážet. To samozřejmě při dodržení všeho co si řekneme a při maximální bojovnosti a koncentrovanosti. Tím soupeřem byla tento velikonoční víkend Sibřina. Do zápasu jsme vstoupili vcelku solidně, dodržovali jsme stanovené pokyny a dá se říci, že jsme drželi se Sibřinou krok. Dokonce jsme si vytvořili i velké množství příležitostí na vstřelení branky, ale bohužel míč v soupeřově brance neskončil. Snad třikrát nebo čtyřikrát zazvonila tyč či břevno sibřinské branky. Na druhou stranu je třeba přiznat, že i Sibřina měla v našem pokutovém území nějaké závary, které jsme zvládli ubránit nebo je sibřinští nedokázali vhodně vyřešit. Celkově lze říci, že jsme byli v první části hry mírně lepším celkem. První poločas tedy skončil 0:0 a my si mysleli, že když takto budeme pokračovat dál, když budeme trpěliví a stále takto soustředění, tak odměna ve formě nějaké branky musí přijít. Opět se nám ale stalo to, co je pro nás typické. Nesoustředěnost, nekoncentrovanost a nedůslednost na začátku druhého poločasu přinesla dvě rychlé branky do naší sítě. Nejprve chyba našeho gólmana (chytal úplně první zápas po absolvování dvou tréninků!) a po asi třech minutách chyba v pravé části naší obrany a prohrávali jsme v 51. 0:2! Strašná sprcha na začátku poločasu. Ještě pro mužstvo jako jsme my tím, že neumíme obracet zápasy. Každý si řekne (my si to také řekli), že do konce je stále dost času, ale druhá půle už nedosáhla úrovně naší hry z prvního poločasu. Opět jsme upadli do podprůměru a výsledkem byl třetí inkasovaný gól – cca 73. 0:3. Přibližně v 85. byla proti nám ještě nařízena penalta, kterou nový gólman Franc pěkně vykryl a uchránil nás od čtvrtého gólu (za radostnějších okolností by tento okamžik zasloužil zvýraznit, ale takto to zapadlo do temna druhého poločasu). Konec zápasu tedy 0:3 a opět bez bodového zisku. Nevím, co se vždy stane během zápasové přestávky s našimi hráči (přesněji s jejich hlavami), ale kdyby hráli tak jako v první půli, myslím, že by neprohráli. Ale to je jen kdyby. Každopádně realita je jaká je a my ji musíme přijmout. Další utkání nás čeká na pro nás horké vyžlovské půdě. A všichni víme, co zápas s Kostelcem znamená pro Vyžlovku. Nám nezbývá nic než se kvalitně připravit (hlavně psychicky) a začít hrát minimálně tak, jako v prvním poločase se Sibřinou a hlavně vstřelit aspoň nějaký gól, protože bez nich to opravdu nejde. Do takovéhoto typu zápasu musíme přidat hlavně v bojovnosti, koncentrovanosti a vůli něco s utkáním a výsledkem udělat po celých devadesát minut! Vyžlovka je ve velké pohodě a nic nám nedaruje zadarmo.
P.S.: Vyjadřuju pouze svoje názory a samozřejmě ne každý s nimi musí souhlasit.
P.Pojezný