Poločas 2:0 !

Hráno 1.4.2012 od 16:30 v Kunicích


Ve druhém jarním kole nás čekal dosavadní suverénní lídr soutěže - rezerva třetiligových Kunic. My jsme tam naopak jeli jako poslední mužstvo tabulky s tím, že se od nás nic nečeká, ale na druhou stranu jsme nechtěli soupeři dát nic zadarmo, ale hlavně jsme chtěli odehrát solidní utkání, nenechat se rozhodit, otrávit a před dalšími důležitějšími boji, které nás čekají se třeba nerozhádat. Před zápasem (jak je v Kostelci zvykem) přišly opět nějaké omluvenky (ať si každý srovná ve svém svědomí, zda důvody byly ty, které uvedl nebo síla soupeře …), takže se muselo řešit nové složení mužstva. Do zápasu se šlo v rozestavění 4-5-1 s tím, že chceme zahustit střed pole a co nejvíce znemožnit Kunicím kombinaci a rozehrávku a pokusit se co nejdelší dobu neinkasovat a hrozit z brejkových situací nebo rychlých kontrů. Tohle se nám nepodařilo hned na začátku, kdy jsme inkasovali v 5. minutě z rohového kopu. Kluci se ale nepoložili a hráli dále v rámci taktiky, kterou jsme si určili. Soupeř nás držel většinu času na naší polovině, ale my stále pozorně bránili, a když už něco prošlo, tak nás podržel včera výborný brankář Piller. Ve dvacáté minutě jsme inkasovali podruhé, kdy při špatné rozehrávce a řešení situace našich hráčů při našem držení míče dostaly Kunice možnost ke zvýšení náskoku, kterou s přehledem využily. Do konce poločasu naši hráči stále bojovali, dokonce měli i pár příležitostí (šancí nebo pološancí), ale k brance to nevedlo. Zejména pěkná střela Štorce (pravačkou) měla skončit gólem, ale o několik desítek centimetrů jen minula kunickou tyč. Poločas tedy 2:0 pro Kunice. Do druhé půle Kunice poslaly hráče hrajícího pravidelně ČFL (asi si nechtěly připustit komplikace) a hned to bylo znát. Vstřelily rychle dva góly a bylo po zápase. Dílem i trošku, že naši hráči si vybrali jakési dvě pasáže, kdy se přestali 100% koncentrovat a dílem kunické kvality. Dobré je, že krom těchto výpadků se Kostelec stále snažil hrát fotbal a měl i nějaké možnosti ke skórování (zejména šance P. Jambora do prázdné brány měla skončit gólem). Branky jsme se nakonec dočkali v 89., kdy doklepával do branky P. Jambor a zpečetil výsledek utkání na hrozivých 9:1. I když výsledek vypadá strašidelně, myslím, že je nutné kluky, kteří přišli hrát, pochválit. Zejména za první poločas. Je škoda, že jsme bezbrankový stav neudrželi déle, ale i tak jsme si ověřili, že můžeme hrát s každým (i v uvozovkách v oslabené sestavě), když si každý bude 100% plnit své povinnosti a úkoly na hřišti, které si řekneme. Kunice nejsou soupeř, přes kterého musíme získávat body. Zápas se musel odehrát, aby se nikdo nezranil, nevykartoval a hlavně, abychom neztratili určité sebevědomí a chuť do dalších bojů, které jsou pro nás tisíckrát důležitější. Ještě jednou chci kluky pochválit a za první půlku jim děkuju. To pozitivní (sebevědomí, chuť hrát, neskládat zbraně, bojovnost) si musíme vzít do zápasů, které nás teď čekají. Teď můžeme hrát s každým v této soutěži i ho porážet, ale hlavně teď už musíme vyhrávat doma a zkusit něco přivézt z venku. Mise začíná už za týden doma se Sibřinou.
P.S.: Vyjadřuju pouze svoje názory a samozřejmě ne každý s nimi musí souhlasit.
P.Pojezný