Poločas 0:2

Hráno 26.2.2012 od 17 hodin v Kostelci nad Černými lesy

Po vcelku úspěšných zápasech s Uhlířskými Janovicemi a Kostelní Lhotou (s Janovicemi hra, s Kostelkou hra i výsledek) jsme měli odehrát další utkání v rámci zimního turnaje – a to se Sadskou – účastníkem I.B třídy. Po těch solidních zápasech jsem si myslel, že předvedeme minimálně stejný výkon nebo se ještě zlepšíme. Opak byl pravdou. K utkání jsme se sešli s velkými obtížemi a celkem se dostavilo pouze 11 hráčů. Kde byli ti, kteří se nedostavili a neomluvili se, tady řešit nebudu. Je to věc svědomí a hodnoty osobnosti každého jedince. Každopádně to vypovídá minimálně o jejich vztahu ke kosteleckému fotbalu a o jejich ,,PŘÍNOSU“ pro klub a pro kolektiv svých spoluhráčů a o tom, zda s takovým hráčem vůbec do budoucna počítat.
Každopádně ti kteří se dostavili, se snažili hrát tak, jak nejlépe umějí i v tomto složení. Někteří hráči nastoupili i na postech, na kterých nikdy nehráli, ale nebylo jiného východiska. Samozřejmě Sadská byla po celý zápas lepším mužstvem, ale byly vidět i pasáže, kdy naši kluci dokázali, že fotbal hrát umějí, ale chyběla dostatečná kvalita v předfinální nebo finální fázi. Zejména za přibližně prvních 35 minut druhého poločasu lze kluky pochválit. Škoda že se nepodařilo vstřelit kontaktní branku za stavu 0:2 (šance nějaké byly – střely z dálky apod.). Třeba by se utkání potom vyvinulo jinak. Pak se v závěru zápasu možná projevila i únava (nemohli jsme střídat, někteří hráči měli v nohách utkání ze soboty, někteří hráči téměř vůbec netrénují a nehrají a někteří hráči byli úplně poprvé na hřišti od listopadu) a inkasovali jsme dvě branky. Myslím, že kluci, kteří se dostavili, zaslouží pochvalu i po tomto výsledku. Už jen za to, že se dostaví k zápasu a že se s nimi dá počítat. Budu raději hrát s hráči, u kterých je jisté, že se dostavují pravidelně na tréninky a zápasy a záleží jim na kosteleckém fotbale, potažmo na partě a kolektivu, mají přístup a nějakou zodpovědnost než na rádoby hvězdách, kteří mají fotbal na desátém místě hodnotového žebříčku a přijdou jen, když se jim chce (např. přijede slabý soupeř – III., IV. třída – a můžou ukazovat ty svoje finesy a bít se potom v prsa, jak jsou výborní) nebo se jim to hodí. Fotbal je kolektivní hra a pokud ho chci hrát, musím přijmout určitá pravidla kolektivu. Já se můžu spolehnout na kolektiv, ale zároveň kolektiv se může spolehnout na mě. Pokud toto nefunguje, je vše špatně.

P.Pojezný